Popis jednotlivých pořadů
Slunce
Nám nejbližší a nejlépe prozkoumaná hvězda. Sluneční těleso je zde předvedeno ve všech oborech spektra, ve kterých je dnes sledováno. Odpověď na otázku "Proč svítí hvězdy?" Úkazy na Slunečním povrchu, teorie vnitřní stavby, koronální struktury a v neposlední řadě vliv Slunce na Zemi.
Pořad je vhodný pro posluchače od 2. stupně ZŠ
Planetky
V pořadu se seznámíte s malými tělesy sluneční soustavy, z nichž první byla
objevena na počátku 19. století. Známe je také jako planetky nebo astereoidy.
Nejvíce planetek létá v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Významnou skupinou jsou
také tělesa, která se pohybují za dráhou Neptunu a mnohá z nich také pronikají
do vnitřních oblastí sluneční soustavy. Dnes je díky automatizovaným vyhledávacím
projektům známo více než půl milionu planetek a neustále přibývají další.
Vyhledávací projekty se zaměřují zejména na objekty potenciálně nebezpečné pro
Zemi, takové, jejichž dráha se kříží s dráhou Země. V posledních několika letech
se podařilo dokonce několik velmi těsných kontaktů s planetkami pomocí
kosmických sond.
Pořad je vhodný pro posluchače od 2. stupně ZŠ
Komety
Historická pozorování komet, uznání zákonů nebeské mechaniky díky předpovědím pohybu těchto drobných těles po Sluneční soustavě. Oortův zásobní oblak komet na okraji Sluneční soustavy, dnešní poznatky o kometách. Komety jako zásobárna historie Slunečního systému a jako ukázka rozmanitosti blízkého Slunečního okolí.
Pořad je vhodný pro posluchače od 2. stupně ZŠ
Sluneční soustava
Základní informace o Slunci a devíti planetách tvořících základ našeho planetárního systému. Fascinující svět planet a jejich měsíců. Uvidíte fotografie pořízené z planetárních kosmických sond a i některé plánované projekty průzkumu těles slunečního systému.
Pořad je vytvořen ve dvou verzích: pro nejmenší posluchače (MŠ) a pro všechny ostatní počínaje 2. stupněm ZŠ
Hvězdná obloha
Prohlídka Mléčné dráhy viditelné ze severní polokoule. Prohlídka začíná oblastí poblíž roviny Galaxie a pokračuje přes letní část Mléčné dráhy k zimní obloze severní polokoule. Štír, Střelec, Had, Štít, Orel, Delfín, Šíp, Labuť, Lyra, Kasiopeia, Kefeus, Ještěrka, Perseus, Býk, Vozka, a Orion.
Ve výše popsaných oblastech oblohy budou představeny plynné a prachové útvary mezihvězdné látky, oblasti tvorby nových hvězd a hvězdných soustav. Oblast Štítu a Střelce, oblast Labutě a oblast Oriona. Pozůstatky hvězd, odvržené hvězdné obálky M 27 a M57. Většina objektů zde ukazovaných je zvolena tak, aby byly pozorovatelné již malými dalekohledy.
Představeny jsou také nejtypičtější kulové hvězdokupy (Herkules, Omega Kentaura) a prostorové rozložení kulových hvězdokup v Galaxii.
Velké galaxie Místní skupiny v Andromedě, v Trojúhelníku. Trpasličí galaxie jako satelity velkých spirálních útvarů. Magellanova mračna na jižní obloze.
Pořad je vhodný pro posluchače od 2. stupně ZŠ
Messierův katalog
Nejoblíbenější utřídění nejjasnějších objektů hvězdné oblohy sestavené Charlesem Messierem ve druhé polovině 18. století. Náplň a úkoly astronomie na přelomu 18. a 19. století. Romantická doba prvních objevů nehvězdných objektů a počátků zvětšování vesmíru do dnešních měřítek.
Pořad je vhodný pro posluchače od 2. stupně ZŠ
Hvězdný vesmír
Sluneční soustava uvnitř Mléčné dráhy – v Galaxii. Galerie objektů našeho nejbližšího galaktického okolí, mlhoviny, hvězdokupy, snímky zachycující hvězdy v různých stádiích jejich vývoje. Místní skupina galaxií, vzdálený vesmír pozorovaný největšími astronomickými přístroji naší doby. Dnešní představy o struktuře a velikosti pozorovaného vesmíru.
Pořad je vhodný pro posluchače od 2. stupně ZŠ
Galaxie
Galaxie je dnes dynamicky se vyvíjející strukturou. Víme, jak vypadají blízká spirální ramena, velmi přesně známe děje probíhající poblíž jádra. Galaxie, ve které plujeme spolu se Sluneční soustavou, má výraznou příčku a množství menších satelitů se slapovými chvosty. Z galaktické roviny, v níž je nakupena látka v nejvyšší koncentraci, vyplouvají do okolního prostoru obří oblaka hmoty.
Zkoumání naší Galaxie – Mléčné dráhy – bylo vždy obtížné, jelikož vše pozorujeme zevnitř této struktury a mnohé nám zůstává ukryto za blízkým neprostupným prostředím. V přednášce bude nabídnuto i srovnání s podobnými hvězdnými ostrovy, které můžeme nahlížet vcelku z vnějšího pohledu, s galaxiemi podobně rozsáhlými, v nichž hledáme srovnatelné děje, jaké probíhají v naší blízkosti.
Pořad je vhodný pro studenty středních škol a starší posluchače.
Astronomie v infračerveném oboru
Infračervená astronomie dnes zejména díky kosmickým observatořím rozšiřuje náš obraz vesmíru. Je to velmi bouřlivě se rozvíjející obor. Doplňují se zde pozorování velkých pozemních dalekohledů s observatořemi na velkých letadlech pozorujících ze stratosféry a špičkou techniky jsou pozorování z kosmické observatoře SPITZER.
Pořad je vhodný pro studenty středních škol a starší posluchače.
Neviditelný vesmír – základy radioastronomie
Přehled astronomických metod a posledních výsledků v oblastech elektromagnetického záření mimo viditelné světlo. Důraz je v přednášce kladen na pozemní detektory, tedy na vlny delší než světelné, jde o mikrovlnnou oblast astronomie a o radiastronomii. Obloha je v tomto spektrálním oboru překvapivě jiná, než jak ji známe ve viditelné oblasti.
Pořad je vhodný pro studenty středních škol a starší posluchače.
Trpasličí galaxie a struktura Mléčné dráhy
Místní skupina galaxií je soustava nepředstavitelně obrovských i menších gravitačně vázaných oblastí sestávajících z hvězd, prachového plazmatu a skryté hmoty. Díky novým detekčním metodám dnes astronomové vytvářejí přesnější modely této komplikované struktury, jejíž podstatnou součástí je naše Galaxie jevící se na obloze jako Mléčná dráha.
Pořad je vhodný pro studenty středních škol a starší posluchače.
Od trpasličích galaxií k velkým strukturám Všehomíra
Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače se strukturou dnes známého rozložení baryonové a temné hmoty ve viditelném vesmíru a pozorovacími technikami, které se k mapování velkorozměrové struktury okolního vesmíru využívají.
Přednáška vznikla pro ČVUT FEL v rámci cyklu "fyzikální čtvrtek"
Pořad je vhodný pro studenty středních škol a starší posluchače.
Temná hmota ve vesmíru
Temná hmota je hmota nebaryonové povahy, není složena z kvarků. Temná hmota udržuje pohromadě svítící objekty velkých rozměrů, které díky ní v periferních oblastech obíhají rychleji, než by měly. Tvoří 50 % hmoty galaxií a 23 % hmoty vesmíru. Prozatím je mnoho možností, co všechno by mohlo být temnou hmotou. Dosud ji však neumíme přímo detekovat. Termín zavedl v roce 1933 F. Zwicky poukázáním na neklesající rychlost oběhu hvězd ve vnějších oblastech galaxií – oběh zde musí způsobovat něco, co není vidět, odtud pojmenování „temná hmota“.
Pořad je vhodný pro studenty středních škol a starší posluchače.
Vesmír stvořený poznáváním jevů nebeských
Pomocí všeobecně známých historických událostí spolu s posluchači nejprve nabízející se souvislosti nahlédneme a posléze se i do stavby samotného Vesmíru pustíme. Součástí pořadu je představení atlasu Andrease Cellaria "Harmonia macrocosmica sive Atlas universalis et novus totius universi creati cosmographiam generalem et novam exhibentem" vydaný poprvé v roce 1661 v Amsterodamu, ve kterém je ukázán Vesmír, jak byl znám v 17. století.
Pořad je vhodný pro posluchače od 2. stupně ZŠ
Obří dalekohledy světa
Čím hlouběji se noříme do hlubin Vesmíru, čím blíže k jeho počátku leží objekty našeho zájmu, tím větší a důmyslnější přístroje potřebujeme. Obří dalekohledy vždy představují vrchol možností naší technické civilizace. Přednáška se ukazuje největší pracující obry i přístroje teprve vyvíjené či jen plánované.
Pořad je vhodný pro studenty středních škol a starší posluchače.
Astronomická architektura
V posledních čtyřech stoletích můžeme sledovat, jak potřeby astronomie přímo ovlivnily architekturu staveb pro astronomii určených. Stavby původně vycházející z klasických stavebních zvyklostí dnes tvoří samostatnou velmi výraznou oblast využívající výsledky nejmodernějších technologií. Je zde evidentní soulad účelu stavby a její formy, který v jiných typologiích zůstává mnohdy jen v rovině proklamovaných přání svých tvůrců. V pořadu jsou představeny typické astronomické objekty: hvězdárny a planetária.
Pořad je vhodný pro posluchače od 2. stupně ZŠ
|
