Částečné zatmění Slunce 31.5.2003

Náš nejbližší vesmírný soused – Měsíc je čtyřistakrát menší než Slunce. Současně je k nám ale čtyřistakrát blíže než Slunce. Proto mají obě vesmírná tělesa při pohledu ze Země prakticky stejnou úhlovou velikost – přibližně půl úhlového stupně. Žádná jiná planeta nemá tak velký měsíc, aby z ní bylo možno zatmění Slunce pozorovat.

Jak zatmění Slunce vzniká?

Slunce a tři reklamní pruhy

Na své věčné pouti oblohou Měsíc většinou Slunce mine – buď ho při pohledu z naší planety nadleze nebo podleze. Tu a tam se mu však Slunce přeci jenom podaří zakrýt. Pokud se za neprůhledný měsíční disk schová pouze část Slunce, hovoříme o takzvaném částečném zatmění; pokud se za Měsíc ukryje celý oslnivý disk, jedná se o zatmění úplné. Slunce, Měsíc a Země pak jsou v jedné přímce.

Promítání "povrchu" Slunce na stínítko

Úplné zatmění však bývá viditelné jen z úzkého pásu zemského povrchu – z tzv. pásu totality. Rozdíl mezi zatmění úplným a částečným je obrovský. Velké množství jevů nastává až v okamžiku, kdy se za Měsíc schová celé Slunce. Pozorovatelé pak žasnou nad různými jevy: začne vát vítr, obloha se kovově zbarví, proletí letící stíny, první a poslední paprsky světla vytvoří diamantový prsten a Baillyho perly, objeví se planety a jasné hvězdy, kolem Slunce se rozprostře jasná koróna (sluneční atmosféra), dalekohledem je možné vidět i protuberance a chromosféru u povrchu Slunce, pod stromy se promítají tisíce srpečků Slunce, atd.

Ukousnuté Slunce na stínítku

V okolí tohoto pásu totality nastává zatmění částečné. Zde Měsíc Slunce více či méně mine, takže nedojde k zakrytí celého Slunce. Slunce je pak stále moc jasné pro pozorování bez filtru a nenastává ani většina jevů známých ze zatmění úplného. Podobně to dopadne v případě, když je Měsíc úhlově menší než Slunce (obě tělesa krouží po mírně zploštělé eliptické dráze, takže se jejich úhlové rozměry stále mění). Větší Slunce tak ze všech stran vykukuje zpoza Měsíce a my vidíme jakési "mezikruží" – prstencové zatmění. Právě tento typ zatmění nastal v sobotu 31. května. Ono mezikruží ale od nás pozorovatelné nebylo.

Co jsme tedy viděli z naší republiky?

Východ ukousnutého Slunce

V České republice jsme viděli něco vskutku podivuhodného. V sobotu 31. května 2003 se Slunce nad obzor vyhouplo kolem páté hodiny ranní, ale už při východu bylo Slunce z velké části zakryté Měsícem! Tradiční, mírně zploštělý oslnivý disk, který se zpravidla utápí v přízemní, chladivě vlhké mlze, se tentokrát proměnil ve zvláštní ohnivou loď podobnou surrealistické rekvizitě z vědecko-fantastického filmu.

Jedinečná chvíle, kdy se nad východním obzorem vykreslilo barevné zátiší s "ukousnutým" Sluncem. Ještě několik minut se viditelná část slunečního disku zmenšovala, až kolem čtvrt na šest Měsíc zakryl celé čtyři pětiny Slunce. Tedy zhruba stejně velikou část jako při památečním zatmění 11. srpna 1999. Po chvíli ale temná část opět ubývala. Temný měsíční disk pozvolna ustupoval směrem doleva a zářivý kotouč definitivně opustil po čtvrt na sedm letního času, více než hodinu po východu Slunce. Sobotní ráno se tak opět vrátilo do normálu a začal další den blížícího se léta.

Jak lze úkaz nejlépe pozorovat?

Měsíc definitivně opouští Slunce

Při východu bude Slunce tlumeno ranním zákalem, mlhou či průsvitnými mraky – bude jej možno sledovat jen tak, pouhýma očima. Jakmile však začne oslňovat a vy budete bolestivě přivírat ospalá víčka, musíte zrak ochránit dobrým filtrem. V takovém okamžiku s úspěchem využijete brýle, které vám zůstaly někde v šuplíku po posledním zatmění Slunce. V nouzi je možné použít disketu nebo cédéčko. Bez ochranných pomůcek je pozorování tohoto jevu velmi nebezpečné (v extrémních případech hrozí až ztráta zraku).

Můžete si také vyrobit nějakou náhražku filtru. Tou nejdostupnější může být temný svářečský filtr, který je k dostání ve specializovaných prodejnách (hustota č. 13 nebo 14). Sáhnout můžete i po osvětlených koncích černobílých filmů (nikoli barevných), které lze poskládat na sebe tak, že získáte hned několik filtrů s různým stupněm šedi. Jejich kvalitu přitom snadno otestujete pohledem na sluneční disk či zapnutou stolní lampu se žárovkou: nesmí v žádném případě oslňovat! (Různě tmavé filtry lze s úspěchem využít v okamžiku, kdy se Slunce ukryje za oblaka nebo za přízemní zákal.)

Jak lze úkaz nejlépe pozorovat?

Naše pozorovací stanoviště

Protože nedojde k úplnému zakrytí slunečního disku, bude dalekohled bez vhodného filtru k ničemu. Filtr z černobílého filmu můžete použít i při pozorování loveckým triedrem (nebo jiným dalekohledem či kamerou). Filtr musí být umístěn před objektivem (ne před okulárem), aby zabránil přívalu světla a tepla, které by ho mohlo zničit. Lepším dalekohledem ale můžeme obraz Slunce přímo promítnout na stínítko a vidět mimo fázi zatmění i sluneční skvrny.

Nezapomeňte se také zkusit podívat pod nějaký listnatý strom. Můžete tam spatřit stovky srpečků Slunce, které se promítají skulinkami mezi listím stromu (jde o princip dírkové komory).

Kdy budou další zatmění Slunce?

Nejvíce fascinující úkaz – úplné zatmění Slunce – bude o nás z české republiky viditelný až v říjnu roku 2135. Komu se ale nechce tak dlouho čekat, má výbornou příležitost 29. března 2006, kdy plný měsíční stín přeběhne například přes Turecko, Kypr, Libyi nebo Niger. Žádný astronom si tuto velkou příležitost určitě nenechá ujít. Úplná fáze zatmění bude trvat 4 minuty a 6 sekund, tedy dvakrát tak dlouho, než tomu bylo 11.8.1999!

Miroslav Pavel

Promítat lze na cokoliv

Tvorba stereosnímku

Slunce v dalekohledu

Zdroje informací:
Hvězdářská ročenka 2003, vydala HaP hl. m. Prahy, 2002
Dušek J., Černé Slunce, vydala HaP Mikuláše Koperníka v Brně, 2002
http://zatmeni.hvezdarna.cz

Fotografovali: Pavel Cagaš, Roman a Marcela Pavlovi.