, archiv
, OSUD
Činnost ZAS podporuje Petr Stuchlík.
|
Pozvánka pod jarní oblohu na duben 2005
|
2004 –
srpen a září,
říjen,
listopad,
prosinec
2005 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2006 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2007 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2008 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2009 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2010 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2011 –
leden,
červen,
říjen,
listopad,
prosinec
2012 –
leden,
březen,
duben,
květen,
červen,
září,
říjen,
listopad
2013 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
listopad
2014 –
leden,
březen
2022 –
leden,
únor,
březen,
duben,
září,
říjen
2023 –
leden,
únor
březen,
duben,
2024 –
září,
Konečně nám začalo teplejší období, a tak doufám, že všichni opráší svoje "zazimované" dalekohledy a pokusí se na něco podívat.
Pro ty, kteří vlastního optického miláčka nemají, jsou k dispozici hvězdárny. Ovšem 1. dubna si dejte pozor, ať nenaletíte na
nějaký žertík a 22. dubna byste neměli zapomenout na konjunkci Jupiteru s Měsícem.
Souhvězdí
Asi poslední možnost máme pro pozorování souhvězdí Orion či objektů, které se v něm nacházejí. Za obzorem zmizí jen chvíli
po západu Slunce. Podíváme-li se večer východním směrem, uvidíme souhvězdí Herkula a Pastýře. Vpravo od něj pak souhvězdí
Panny s nepřehlédnutelným Jupiterem. Kolem půlnoci nám vycházejí souhvězdí typická pro letní období – Lyra, Labuť, Lištička, Šíp. Nad
ránem spatříme nad východem Pegas s Andromedou, těsně před východem Slunce pak i Perseus.
|
Hvězdokupy, mlhoviny, galaxie
Zejména mezi astronomy-amatéry je velmi oblíbený tzv. Messierův katalog, který zahrnuje 110 deepsky objektů,
ty nesou označení písmenem "M" s pořadovým číslem.
Jak jsem zmínil již výše, Orion nám brzy zcela zmizí v záři Slunce, tudíž i pro pozorování mlhoviny
v Orionu M42 máme zřejmě nyní poslední šanci. Její jasnost (kolem 4 mag.) stačí k jejímu nalezení i pouhým okem.
Ke spatření nějakých detailů však potřebujeme dalekohled (průměr minimálně 60 mm, lépe se mi však osvědčil Somet 25×100 mm).
Pozdě večer se již poměrně vysoko nad obzor dostává otevřená hvězdokupa M13. V triedru nenápadný mlhavý flíček však velký
dalekohled zcela bezpečně rozliší na jednotlivé hvězdy. Z tzv. cirkumpolárních objektů, které můžeme pozorovat po
celou noc, bych doporučil galaxii M81 ve Velké medvědici (jasnost 7 mag.). Vhodná je však spíše pro větší amatérské
dalekohledy. Nad ránem je již velmi vysoko souhvězdí Lyry, kde se nachází planetární mlhovina M57. V triedru či malém
dalekohledu vypadá spíše jako "zamlžená hvězdička". Abychom rozlišili tvar prstýnku, potřebujeme dalekohled o průměru
minimálně 60 mm a k tomu ještě značné zkušenosti.
|
Planety
Z pěti planet viditelných pouhým okem můžeme v dubnu pozorovat hned tři. Mars jako naoranžovělý objekt
ráno nad jihovýchodním obzorem, Jupiter se dostává 3. dubna 2005 do opozice se Sluncem a můžeme jej tedy pozorovat
celou noc. Vzhledem k jeho velké jasnosti není problém jej nalézt – po Slunci a Měsíci je Jupiter v tomto období
nejvýraznějším objektem na obloze. Saturn uvidíme většinu noci, zapadá časně ráno.
|
Další úkazy
V letošním dubnu proběhnou dvě zatmění – jedno měsíční a jedno sluneční.
Bohužel však ani v jednom případě nemáme štěstí a oba úkazy nás zcela minou.
Pozorovatelná i pro nás však bude konjunkce Jupiteru s Měsícem. Jedná se o úhlové přiblížení obou těles,
přičemž nejmenší vzdálenost bude 1°. Velmi pěkný pohled to bude jistě pouhým okem či malým dalekohledem.
Případnými fotografiemi se pak můžete pochlubit např. na internetových stránkách Instantních astronomických novin.
Lukáš Turek
|
|
|