, archiv
, OSUD
Činnost ZAS podporuje Petr Stuchlík.
|
Pozvánka pod jarní oblohu na březen 2007
|
2004 –
srpen a září,
říjen,
listopad,
prosinec
2005 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2006 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2007 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2008 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2009 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2010 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2011 –
leden,
červen,
říjen,
listopad,
prosinec
2012 –
leden,
březen,
duben,
květen,
červen,
září,
říjen,
listopad
2013 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
listopad
2014 –
leden,
březen
2022 –
leden,
únor,
březen,
duben,
září,
říjen
2023 –
leden,
únor
březen,
duben,
2024 –
září,
V březnu budeme moci z našeho území pozorovat první úplné zatmění Měsíce od roku 2004. V tomto měsíci nastane také první ze dvou částečných zatmění Slunce, pozorovatelných v roce 2007. Ani jedno zatmění Slunce ale nebude pozorovatelné z území České republiky. Kromě tohoto zatmění bude v březnu i několik planet ve velmi příznivé pozici pro pozorování.
|
Planety
Merkur dosáhne 22. března největší západní elongace 27,7o, což je velmi blízko teoretickému maximu. Pozice planety ale nahrává spíše pozorovatelům na jižní polokouli, pozorovatelé na severní polokouli mohou spatřit Merkur jen asi 5o nad obzorem zhruba 30 minut před východem Slunce. Úhlový průměr planety bude 7,4“ a v době největší elongace bude osvětlena z 53%.
Venuše bude v březnu pokračovat v neustálém vzestupu na večerní obloze. Na začátku měsíce bude Venuše při západu Slunce zářit 27o nad jihozápadním obzorem a zapadne dvě a půl hodiny po Slunci. Její jasnost bude –3,9m. Na konci března bude Venuše v době západu Slunce již 34o nad obzorem a zapadne až 3 hodiny po Slunci. V dalekohledu bude Venuše vidět přibližně okrouhlá o úhlovém průměru 13“.
Mars se pohybuje velmi nízko nad obzorem na ranní obloze. Vychází asi 13 hodiny před Sluncem a jeho jasnost bude 1,2m. Vhodná doba k pozorování Marsu nastane až ve druhé polovině léta, kdy planeta začne vycházet už kolem půlnoci.
Jupiter vychází čím dál dříve a jeho jasnost se pohybuje kolem -2m. Na konci měsíce března už bude Jupiter vycházet asi 1 hodiny po půlnoci. 9. března se Jupiter bude nacházet v západní kvadratuře, to znamená že Jupiter bude na ekliptice 90o od Slunce.
Saturn bude večer zářit na jihovýchodní obloze. Ačkoliv se jeho jasnost mírně zmenší ve srovnání s koncem února, kdy dosáhl nulové magnitudy, prstence planety se oproti únoru více nakloní k Zemi a pro pozorování dalekohledem bude pozice planety příznivější. Březen tak bude nejlepší měsíc pro pozorování této planety.
Uran projde 5. března konjunkcí se Sluncem a nebude tedy vůbec pozorovatelný.
Neptun se pohybuje na ranní obloze nízko nad obzorem a podmínky k pozorování nejsou dobré.
Pluto se pohybuje poměrně blízko Jupiteru, ale spatřit tuto trpasličí planetu o jasnosti 14m je velmi obtížné i v relativně velkém dalekohledu.
|
Úplné zatmění Měsíce
Ačkoliv úplné zatmění Měsíce nastává průměrně jednou za 1,2 roku, naposledy byl tento úkaz pozorovatelný 28. října 2004. Máme proto štěstí, že úplné zatmění Měsíce, které nastane v noci ze 3. na 4. března, je dobře pozorovatelné z celé Evropy a Afriky.
V průběhu zatmění Měsíc nejprve vstoupí do částečného stínu Země. Nastává tzv. polostínové zatmění. Znamená to, že pro hypotetického pozorovatele na Měsíci začne Země zasahovat do slunečního kotouče. Ačkoliv množství světla, které dopadá na zatmělé místo měsíčního povrchu, je menší ve srovnání s plně osvětleným povrchem, pokles jasu povrchu pozorovatelný ze Země je natolik malý, že je pro lidské oko prakticky nerozeznatelný.
Až když Země překryje z pohledu měsíčního pozorovatele celý sluneční kotouč a na dané části měsíčního povrchu nastává úplné zatmění, je ze Země hranice stínu velice dobře viditelná. Přesto ale není zastíněná část měsíčního povrchu úplně temná. Zemská atmosféra láme světlo a i když je část Měsíce v úplném stínu Země, přesto jeho povrch zůstává viditelný. Barva Měsíce v úplném stínu závisí na množství prachu v zemské atmosféře a může být hnědé až tmavě červenou.
Někdy zemský stín nezakryje celý povrch Měsíce a zatmění je jen částečné. Protože průměr zemského stínu ve vzdálenosti oběžné dráhy Měsíce přesahuje jeho průměr, může se Měsíc celý v zemském stínu schovat. Takové zatmění nazýváme úplné a k úplnému ponoření Měsíce do stínu Země dojde i 3. března.
Časy jednotlivých fází zatmění Měsíce 3. až 4. března v SEČ jsou:
- 21:16 – První kontakt Měsíce s polostínem, začátek polostínového zatmění. Tento kontakt je prakticky nepozorovatelný, pokles jasu je velmi malý.
- 22:30 – První kontakt Měsíce s úplným stínem, začátek částečného zatmění. Měsíc už je celý v polostínu, na levé spodní straně začíná Měsíc zřetelně tmavnout
- 23:44 – Měsíc je celý ve stínu Země, začátek úplného zatmění. Jeho povrch je ale stále slabě vidět temně hnědý až červený.
- 00:21 – Střed úplného zatmění, Měsíc je nejtmavší.
- 00:58 – Konec úplného zatmění. V levé horní části Měsíce začíná povrch světlat.
- 02:12 – Konec částečného zatmění, Měsíc zcela opouští úplný stín Země a ačkoliv je stále celý v polostínu, není to již příliš zřetelné.
- 03:25 – Konec polostínového zatmění.
Pavel Cagaš
|
|
|