|   , archiv
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 , OSUD
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
		 
		Činnost ZAS podporuje Petr Stuchlík. | 
		| Pozvánka pod noční oblohu v červnu 2008 |  | 
2004 – 
srpen a září,
říjen,
listopad,
prosinec
2005 – 
leden,
únor, 
březen, 
duben, 
květen,
červen,
červenec a srpen,
září, 
říjen, 
listopad, 
prosinec
 2006 – 
leden, 
únor, 
březen, 
duben, 
květen, 
červen,
červenec a srpen, 
září, 
říjen, 
listopad,
prosinec
 2007 – 
leden, 
únor, 
březen, 
duben, 
květen,
červen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
 2008 – 
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
 2009 – 
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,  
říjen,
listopad,
prosinec
 2010 – 
leden, 
únor,
březen,
duben,
květen,
září,  
říjen,
listopad,
prosinec
 2011 – 
leden, 
červen, 
říjen, 
listopad, 
prosinec
 2012 – 
leden,
březen,
duben,
květen,
červen,
září,
říjen, 
listopad
 2013 – 
leden, 
únor, 
březen,
duben,
květen,
září, 
listopad
 2014 – 
leden,  
březen
 2022 – 
leden, 
únor, 
březen,
duben,
září, 
říjen
 2023 – 
leden, 
únor
březen,
duben,
 2024 – 
září,
 
 Červen s sebou na severní polokouli přinese dlouhé soumraky. Na většině území 
Kanady a Evropy bude sluneční záře viditelná nad severním obzorem po celou noc. 
Soumrak končí a nastává noc, když Slunce klesne dostatečně hluboko pod obzor. 
Podle toho, jako moc hluboko pod obzor Slunce musí klesnout, aby nastala noc, 
rozlišujeme tři druhy soumraků. Během civilního soumraku lze venku ještě číst 
knížku. Při nautickém soumraku už mohou být vidět některé hvězdy. Astronomický 
soumrak už většina lidí považuje za absolutní tmu, někteří pozorovatelé si ale 
stále ještě stěžují, že Mléčná dráha je úplně vybledlá. Ve druhé polovině června 
totiž Slunce neklesne dosti hluboko pod obzor, aby nastala astronomická noc – 
dříve než astronomický soumrak skončí, začne opět svítat. Letní slunovrat nastane 21. června v 1:59 SELČ (to je 20. června 23:59UT). 
Bude to poprvé od roku 1896, kdy letní slunovrat nastane ve světovém čase už 
20. června. |  | PlanetyMerkur bude 7. června v dolní konjunkci. To znamená, že se bude nacházet mezi 
Sluncem a Zemí. V závěru měsíce ho bude možné spatřit nízko nad severovýchodním 
obzorem při úsvitu. Při jeho hledání, ale může dojít k záměně s Aldebaranem – 
nejjasnější hvězdou souhvězdí Býka. V největší úhlové vzdálenosti od Slunce pak 
bude 1. července. 
 Venuše projde 9. června horní konjunkcí, bude se tedy nacházet přesně za 
Sluncem a nebude po celý měsíc vůbec pozorovatelná. Na začátku měsíce bude Mars zářit při soumraku nad západním obzorem, 
vzdálený 18° od Regula a Saturnu, vzájemně vzdálených pouze 3°. Toto postavení 
se bude v průběhu měsíce velmi výrazně měnit a Mars se bude k této dvojici 
přibližovat. 21. června už bude Mars vzdálen od Regulu pouhé 3° což už bude 
méně než vzdálenost pomalu se vzdalujícího Saturnu. 11. července vstoupí 
Mars se Saturnem do konjunkce.
 Jupiter bude v opozici se Zemí až 9. července. Už nyní je ale na něj
velice zajímavý pohled. Jupiter vystoupí na oblohu večer a zůstane viditelný po 
zbytek noci. Ke konci měsíce vyjde už půl hodiny po západu Slunce. Pár hodin 
před úsvitem 29. června bude pouze 5' od Jupitera vzdálená hvězda o jasnosti 
5,6m, která může v dalekohledu vypadat jako pátý Galileovský měsíc. Uran a Neptun budou v červnu pozorovatelné běžným dalekohledem 
nad jihovýchodním obzorem těsně před úsvitem. Trpasličí planeta Pluto dosáhne opozice 20. června a bude tedy 
viditelná po celou noc. K jeho spatření ale bude potřeba minimálně dalekohled 
o průměru 20 centimetrů a bezměsíčná noc. |  | Měsíc
Měsíc bude v novu 3. června. V první čtvrti bude 10. června, úplněk 
nastane 18. června a do poslední čtvrti se Měsíc dostane 30. června. |  |  |  |  |  | 
 |  
		|  |  |