Počátek roku bude patřit největší planetě sluneční soustavy, Jupiteru, který je 5. 1. ve 22 hodin v opozici se Sluncem a pro jeho pozorování tedy nastávají nejlepší podmínky. O den dříve, 4. 1. v 19 hodin, bude tato planeta Zemi nejblíže. Od nás ji bude dělit vzdálenost 4,21 AU a bude dosahovat jasnosti -2,7 mag. Na začátku ledna večer nízko nad jihozápadem můžeme spatřit nejjasnější planetu sluneční soustavy – Venuši. Dne 11. ledna ve 13 hodin nastává její dolní konjunkce se Sluncem, planeta tedy nebude v tuto dobu pozorovatelná a na konci ledna se objeví jako jitřenka na obloze ranní. V pátek 10. 1. ve 21 hodin bude Venuše Zemi nejblíže, a to 0,266 AU. Nejbližší planetu ke Slunci, Merkur, spatříme koncem měsíce večer nad jihozápadním obzorem. Dne 31. 1. v 10 hodin bude v největší východní elongaci a jeho jasnost dosahující -1 mag bude ale rychle slábnout a pozorovatelnost planety končí počátkem února. Mars bude na začátku roku pozorovatelný ve druhé polovině noci, vychází po půlnoci. Saturn spatříme ráno nad jihovýchodním obzorem, jeho viditelnost se bude postupně zlepšovat.
Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu budeme moci pozorovat ráno na jihovýchodě a jihu v době od 23. do 26. 1.
Příznivé pozorovací podmínky má letos meteorický roj Kvadrantidy. Maximum nastává před půlnocí 3. ledna (21 hodin) a Měsíc pozorování nebude rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.
V sobotu 4. 1. ve 13 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru. Není bez zajímavosti, že o den později bude při pohledu z Jupiteru Země s Měsícem přecházet přes sluneční kotouč.
Sledujte nás také na síti Facebook