, archiv
, OSUD
Činnost ZAS podporuje Petr Stuchlík.
|
Pozvánka pod zimní oblohu na únor 2006
|
2004 –
srpen a září,
říjen,
listopad,
prosinec
2005 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2006 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2007 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2008 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
červen,
červenec a srpen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2009 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2010 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
říjen,
listopad,
prosinec
2011 –
leden,
červen,
říjen,
listopad,
prosinec
2012 –
leden,
březen,
duben,
květen,
červen,
září,
říjen,
listopad
2013 –
leden,
únor,
březen,
duben,
květen,
září,
listopad
2014 –
leden,
březen
2022 –
leden,
únor,
březen,
duben,
září,
říjen
2023 –
leden,
únor
březen,
duben,
2024 –
září,
Merkur
Merkur se ve druhé půli února objeví na západní obloze a na konci měsíce se dostane nejdále od Slunce. Není úplně snadné jej spatřit – Merkur zapadá záhy po Slunci ještě za soumraku. Pokud jste tuto planetu dosud neviděli, konec února nabízí dobrou příležitost. Další podobná příležitost k pozorování Merkuru bude až v červnu.
|
Venuše
Venuše září na ranní obloze, kde zůstane po většinu roku 2006. Září jasněji než Sírius i Jupiter a na obloze ji přesvítí jen Slunce a Měsíc. Chcete-li ji ale vidět, musíte si ale přivstat.
|
Mars
Mars se kloní k západu, přesto je ale po celý únor večer dosti vysoko na obloze, aby stálo za to se na něj podívat. Jeho úhlový průměr se ale zmenšil téměř na třetinu oproti loňské podzimní opozici. Spíše než detaily na povrchu tak v únoru zaujmou přiblížení Marsu k jiným objektům na obloze.
5. února bude Mars velice blízko otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka spolu s Měsícem v první čtvrti. 16. a 17. února Mars projde od Plejád jen necelé 3°.
|
Jupiter
Jupiter vychází v únoru kolem půlnoci a pozorovatelný je tak až ve druhé polovině noci. Na Jupiter pozorovatelný hned po setmění si musíme počkat až do května.
|
Saturn
Saturn prošel opozicí 27. ledna a po celý únor je ve velice dobře pozorovatelný. V únoru projde Saturn velice blízko hvězdokupy M44 v souhvězdí Raka. Vzdálenost od středu hvězdokupy v prvním týdnu února je méně jak 1°.
Od roku 2003 se zmenšuje úhel, pod kterým vidíme prstence planety, přesto jsou ale stále velice dobře pozorovatelné. Rovinou prstenců projde Země v roce 2009 a Saturn se tak bude jevit jako planeta bez prstenců.
Náznak prstenců spatříme i v malém refraktoru s 5 cm objektivem zvětšujícím 20x. Detaily ale odhalí až větší dalekohled zvětšující alespoň 50x až 100x. V každém případě je ale vhodné planetu pozorovat dokud je vysoko nad obzorem – planeta utopená v oparu těsně nad obzorem neukáže žádné detaily.
|
Uran a Neptun
Uran a Neptun jsou bez dalekohledu neviditelné, i když Uran se pohybuje na hranici viditelnosti pouhým okem pod dosti temnou oblohou. Uran se 14. února dostane blíže jak 0,5° od Merkuru, Neptun se k Merkuru přiblíží na 2° už 1. února.
|
Měsíc
Měsíc je v první čtvrti 5. února a v úplňku 12 února. Poslední čtvrť nastane 21. února.
|
Zimní obloze vévodí Orion
Tři hvězdy v pásu Orionu činí toto souhvězdí velice známým i mezi laiky. V únoru je Orion po setmění nad jižním obzorem a za dostatečně temné noci můžeme i okem spatřit pod pásem mlhavý obláček mlhoviny M42. V triedru se tato Velká mlhovina v Orionu objeví jako zářivý oblak. Stojí ale za to prohlédnout si ji i ve velkém dalekohledu při větším zvětšení.
Tři hvězdy v pásu Orionu nás zavedou na jihovýchod k Síriovi, nejjasnější hvězdě na obloze. Přibližně na druhé straně (na severozápad od Orionu) září načervenalá hvězda Aldebaran ze souhvězdí Býka. Ještě dále na severozápad je vidět otevřená hvězdokupa M45 zvaná Plejády, blízko níž se v únoru pohybuje červený Mars.
Pavel Cagaš
|
|
|