Pozvánka pod jarní oblohu na březen 2006

V březnu máme velice vzácnou příležitost spatřit dvě zatmění v jediném měsíci. Měsíc se během měsíce března dostane do stínu Země a o půl oběhu později naopak vrhne svůj stín na Zemi. Zatmění Měsíce nastane v noci z 14. na 15. března s maximem v 0.47 středoevropského času. Naneštěstí Měsíc vstoupí jen do polostínu, úplného stínu se ani nedotkne. Polostínové zatmění je ale poměrně obtížně pozorovatelné, pokles jasu Měsíce je jen malý a během obtížně rozeznatelný. Ikdyž je toto zatmění Měsíce do jisté míry unikátní díky skutečnosti, že Měsíc bude úplně celý v polostínu a současně vůbec nezasáhne do úplného stínu (další takové zatmění nastane až 29. srpna 2053), pro pozorovatele nepřinese žádnou vzrušující podívanou.

Zatmění Slunce 29. března

Zatmění Slunce je naproti tomu jedno z nejdelších v této dekádě. Jako úplné je pozorovatelné např. v části severní Afriky a Turecka, v našich zeměpisných šířkách Měsíc dosáhne jen asi do poloviny slunečního disku. Ikdyž jen částečné, přesto je zatmění Slunce velmi zajímavý a poměrně vzácný úkaz a stojí zato jej nepropást. K jeho pozorování je ale zapotřebí dodržovat zásady bezpečnosti – pozorování nechráněným okem je velmi nebezpečné a sledování Slunce dalekohledem bez spolehlivého filtru hrozí velmi vážným a trvalým poškozením zraku!

Další informace o zatmění Slunce od Petra Kubaly.

Planety

Merkur byl dobře pozorovatelný v únoru těsně po západu Slunce, v březnu ale rychle slábne a mizí v záři zapadajícího Slunce. Dne 12. března Merkur projde konjunkcí se Sluncem, kdy je prakticky nepozorovatelný a na konci měsíce se objeví na ranní obloze.

Venuše září na ranní obloze a přesto že je nízko nad jihovýchodním obzorem, s jasností –4,4m přezáří všechny hvězdy (samozřejmě mimo Slunce) a i obří planetu Jupiter. Večer je ale neviditelná.

Mars se stejně jako v únoru vzdaluje od Země a ztrácí na jasu i na úhlovém průměru. Na počátku března jej můžeme vidět asi 8° nalevo od jasné načervenalé hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka. Jeho úhlový průměr je už jen 7", ale stále září jasněji než Aldebaran. Na konci měsíce ale Mars zeslábne na asi stejnou jasnost jako má Aldebaran a přesune se asi 15° nad tuto hvězdu. Jeho úhlový průměr klesne na necelých 6". Sezóna pozorování Marsu je definitivně za námi.

Jupiter na počátku března vychází těsně před půlnocí, na konci března jej ale můžeme vidět nad obzorem už po deváté hodině. Ačkoliv má Jupiter jasnost –2,3m a přesvítí všechny hvězdy na obloze (samozřejmě mimo Slunce), vhodné podmínky k pozorování nastanou až koncem měsíce, kdy bude výše nad obzorem. Pokud je planeta nízko nad obzorem, ani nejlepším dalekohledem nerozeznáme mnoho detailů, rozmazaných tlustou vrstvou naší atmosféry.

Saturn se v březnu pohybuje v nenápadném souhvězdí Raka a díky vysoké jasnosti (asi 0m) je nepřehlédnutelný. Březen poskytuje jednu z posledních příležitostí si tuto planetu prohlédnout, i Saturn se vzdaluje od Země, slábne a zmenšuje se. Navíc se zmenšuje úhel, pod níž můžeme pozorovat prstence planety (v současnosti je asi 20°) – zejména dělení prstenců bude v budoucnosti stále hůře viditelné.

Uran projde v březnu konjunkcí se Sluncem a na obloze jej tedy neuvidíme a Neptun je pozorovatelný jen velmi obtížně. Pluto je nízko na jižní obloze před svítáním, díky své velice malé jasnosti je ale Pluto sotva viditelná „hvězdička“ i ve velmi velkých dalekohledech.

Měsíc

Měsíc je v první čtvrti 6. března, v úplňku 14. března, v poslední čtvrti 22. března a 29. března je v novu. 20. března v 19.26 SEČ nastane jarní rovnodennost a začne astronomické jaro.

Pavel Cagaš